Loučení s Jasperem

(Fotky budou, internet v hotelu sucks a nemám nervy na nahrávání...)

Tak minule jsem končila s tím, že se se Shai chystáme na hike na horu, která vypadá jako Old man…nakonec se nepodařilo, počasí nám nepřálo bohužel. Tak jsme místo toho vyrazily na malý hike u ledovce Edith Cavell a potom odpoledne jsme se objednaly u kamarádky Ari, která dělá průvodkyni na koních, na projížďkuJ nakonec to byl fajn den, i když Old man mě dost mrzel, protože jsem věděla, že to byla moje poslední šance na něj…

Můj poslední volný den se Shai a Ari jsme se vydali opět kempovat, tentokrát na Icefields parkway, měly jsme v plánu hike na Dolomite pass. Kemp, kde jsme chtěly spát, byl bohužel zavřený, tak jsme nakonec spaly v Ariné dodávce...Ráno jsme vyrazily na túru, nakonec z toho byl jen půldenní výlet, nahoře u Helen Lake začalo pršet, tak se nám nechtělo škrábat v dešti na samotný vrchol a otočily jsme to. Cestou jsme ještě zastavily u Peyto Lake, jezera s nádhernou barvou, ta příroda někdy dokáže být až kýčovitá.

Potom mě čekal už jen poslední týden práce… Nakonec jsem si teda vyjednala ještě volné pondělí před tím, než jsem končila, protože mi přijela rodina – brácha Honza s Lenkou, mamka a teta…Setkala jsem se s nima poprvé v neděli a šli jsme na večeři, bylo fajn je všechny po tak dlouhé době vidětJ

V pondělí jsem měla volno, tak jsme vyrazili na jeden z hiků, který jsem opravdu chtěla udělat než odjedu – Sulphur Skyline – moc hezká a nenáročná túra. Cestou dolů jsme zmokli, tak jsme si pak zašli do Miette Hot Springs, venkovních bazénků s teplou, ale i ledovou vodou. Odpoledne jsme ještě všechny vzala k ledovci Edith Cavell.

Musím říct, že poslední dny práce byly pro mě celkem smutný a nostalgický. Ve středu jsme se šli naposledy na rozloučenou opít a byl tu konec. Ve čtvrtek ráno jsem naposledy skočila do jezera, potom odevzdala uniformu, dostala poslední šek a definitivně se rozloučila. Nechce se mi o tom moc rozepisovat, bylo mi hodně smutno a odjíždět z Jasperu se mi ani trochu nechtělo. Udělala jsem si tam opravdu dobrý kamarády a budou mi chybět, bohužel většina z nich bydlí na druhým konci světa než já… Navíc Jasper je parádní a vzácný místo, kde jsem se cítila opravdu jako doma a jsem vděčná, že jsem tam mohla těch několik měsíců prožítJ

No nic, rodina mě naložila, já si ještě ve městě vyřídila formality v bance, rozloučila se s kamarády v jasperské pekárně a hurá na Icefields parkway směrem k Lake Louise, Banffu a Canmore, kde jsme bydleli v hotelu na 4 dny.